Komunikace s vědci

My novináři jsme schopni psát o čemkoli. U vědeckých poznatků ale máme často problém poznat, co je relevantní, kde hledat informace a jak se bavit s vědci. Díky 15 letům v redakci Technet.cz mám nějaké zkušenosti s tím, kde vznikají třecí plochy... a vy se tak můžete poučit z mých chyb.

Novináři chtějí psát o vědě, protože je to čtenářsky zajímavé, užitečné a v neposlední řadě to pomáhá lidem chápat, jak funguje svět. Jenže vzhledem k tomu, kolik času má novinář na zpracování článku, jsou výsledné texty a reportáže plné chyb. Někdy jsou to chyby legrační, jindy takové, ze kterých jdou vědci do mdlob.

Na školení – které může mít délku 2 až 8 hodin, podle možností a požadavků klienta – se podíváme na příklady těchto šílených chyb a podrobně si rozebereme, jak vznikly. A ukážeme si, jak se jim vyhnout:

• Jaké jsou základní principy vědecké metody a proč by to měl vědět každý novinář?
• Jak najít vědce, který je ochoten komunikovat s novinářem?
• Jak najít vědecké studie relevantní k mému tématu?
• Jak číst vědecké studie a statistická data?
• Na co dát pozor při práci s vědeckými studiemi?
• Jak poznat vědu od pavědy nebo pseudovědy?
• Jak se připravit na rozhovor s vědcem?
• Co čtenáře zajímá a co jej zajímat může (ale čtenář to ještě neví)?
• Jak zajistit, aby byl výsledný článek fakticky správný?
• Jaké jsou časté chyby a jak se jim vyhnout?

Školení se hodí pro všechny novináře, nejen pro ty, kteří se věnují výhradně vědě a technice. Naopak, pozitivní ohlasy mám právě od novinářů, kteří s vědeckými zdroji nemusejí pracovat tak často – o to cennější jsou pro ně triky na snazší spolupráci s vědci. Školení pořádám pro malé týmy i pro větší redakce.